Moje logika I.

Takovýhle menší nebo větší faily podle mě zažívá dennodenně každej. Nebo teda já určitě, asi i častěji, než je zdrávo, proto je za názvem příspěvku římská jednička. Je mi totiž jasný, že něco podobnýho tu není naposled.

A o čem se tu bavim?
No, o tomhle…

 Zdroj http://www.kasa.cz/koupelnova-police-hart-holm-87839//caption

Tahle polička se nám povalovala po bytě nějakej ten pátek, protože pan kutil M. zatím nijak neměl potřebu ji přidělat ke zdi. Já, neznalá života a původu tohoto předmětu, jala jsem se jej využít jako botník a skrývala jsem své rozčarování, když M. na umisťování bot do našeho novýho čupr dupr botníku zvysoka kašlal.

Jednoho dne v záchvatu úklidu a dobré vůle M. polici na své místo přimontoval. Moje reakce?
„Jééé, to je chytrý to využít takhle!“
Načež následoval zaražený pohled M.: „Ale k tomu to má bejt…“
ehm….

A co vy a vaše logika?

Kdy je vhodné pořídit si psa

Jsem mega milovník psů. Kdyby mi někdo dal prostor a zájem, byla bych schopná o nich mluvit 24/7. Ale co si budeme povídat, svoje okolí už tím celkem štvu. Pf, no a!

Tenhle článek jsem se rozhodla napsat, protože často vidím, jak lidi ke psům přistupujou strašně nezodpovědně. Berou je jako sranda hračku, co hřeje a občas se s ní musí jít ven, což je samozřejmě absolutní blbost. Proto jestli zvažujete koupi nebo adopci psa, případně někdo ve vašem okolí, tenhle článek je pro vás. A jestli ne, číst nepřestávejte, třeba se dozvíte něco novýho.

A kdy si tedy pořídit psa…?

… když máte dostatek času.
Ano, potřeba pohybu se u psů dost liší, stejně jako u lidí. Pamatujte ale, že tři, čtyři procházky denně okolo bloku jsou úplný minimum, ať už je váš pes sebemenší. Potřebuje se vyběhat, vybít energii, nějaký to kardio. Obezita u psů je dost velkej problém, výrazně jim to zkracuje život a zvyšuje riziko nemocí. A protože psi nemaj žádný pojištění, pěkně se plácnete přes kapsu.
Nehledě na to, že i ten nejmenší pejsek s hlavičkou jak golfovej míček je bytost velice inteligentní a učenlivá. A pokud je aspoň chvilku denně nebudete učit a trénovat, začnou se učit sami, což znamená zlobení. A to není fajn.

… když máte střízlivý ekonomický odhad.
Pes vás nemusí nutně stát statisíce ročně, ale zároveň taky není úplně ok, když poslední týden před výplatou přežíváte na rohlících a milodarech. Protože pak když si třeba váš chlupatej miláček hodně špatně zlomí nožičku, není k němu úplně fér, abyste ho kvůli tomu dali utratit, protože to vyjde levnějc, žejo.

… když máte pochopení pro psí duši.
Jakože třeba na psa zbytečně nehulákat a nemlátit ho jen proto, že udělal něco, co se vám momentálně nelíbí, třeba že si chtěl začuchat na chodníku a tím vám vodítkem zabarikádoval cestu. Nasranej páníček většinou znamená agresivní pes a od tý chvíle se to jen stupňuje.
Taky je třeba fajn občas psa pustit ze řemene, aby okusil něco volnosti a mohl si zaběhat. Nebo se socializovat. Psi potřebujou občas nějakýmu jinýmu psu ovonět pozadí.

… když chápete, jakej je to závazek.
Občas si holt budete muset nějaký věci odpustit, protože to nebohý zvíře dva dny samo doma nevydrží. Naštěstí se tenhle bod dá obejít, když v okolí máte někoho, kdo vám čoklíka pohlídá.

6 nejčastějších chyb v blog designu (a jak je napravit)

Ať už je blog o čemkoliv a ať si jeho autor říká, co chce, důležití jsou čtenáři. Proto je třeba dbát nejen na obsah, ale i na vzhled. Článek může být nejzajímavější na světě, ale jakmile se nedá číst, nikdo ho taky číst nebude.
A čeho se tedy vyvarovat?

1. Čtenínevhodné písmo
Jakmile kliknete na článek o základech blog designu, ječí na vás, že nejvyšší počet fontů použitých na jenom blogu, jsou tři. Souhlas. Víc fontů vyžaduje velký cit pro jejich kombinování a to už je vyšší dívčí, do které se jen málokdo chce pouštět. Další, velice důležitá věc je pamatování na to, že byť je internet plný super fontů zadarmo i za pár kaček, jen zlomek z nich podporuje češtinu. Ano, tím myslím ‚Š‘, ‚Č‘, ‚Ě‘ a další lahůdky. Tyhle chyby v headeru nebo nedejbože v názvech postů působí amatérsky a trapně. V textu samotném už nepůsobí nijak – nedá se to číst, a tak to nikdo nečte. A dbejte na velikost! Obří kobzy působí jak dětská knížka a malý blešky zase nejdou přečíst.
Rada?
Prostě použijte oči. Pamatujte na to, že sebekrásnější písmo vám za to nestojí. V textu samotném je beztak lepší použít staré, dobré klasiky – ty se totiž čtou nejlépe.
Malý tip – text v headeru se přeci jen dá jemně očůrat. Stáhněte si písmo do Photoshopu (nebo jiného programu na editaci obrázků, záleží na vás, co používáte), napište požadovaná slova bez háčků – ty potom pěkně na prasáka domalujte. S trochou trpělivosti a šikovnosti se to dá udělat i v Malování a výsledek je rozhodně lepší než nějaký paskvil.

2. Šílené barvy
Jistě, blog by měl být sladěn do tří až pěti barev. To se taky všude dočtete a samozřejmě s tím souhlasím. Barevně přeplácané blogy rozptylují a špatně se čtou.
Další věc je odstín a skutečné sladění barev. Pokud barvy z obrazovky nepříjemně září a tlučou se, nikdo váš blog nebude číst, protože je to fyzicky nemožné.
Rada?
Inspirujte se u blogů, které se příjemně čtou vám. Pamatujte, že nejvhodnější je světlé pozadí a tmavé písmo. Pokud tápete nebo zoufale postrádáte cit pro barvy, použijte Colour lovers. Vytvořte si vlastní paletu barev nebo v jejich obrovské nabídce najděte svou vysněnou. Volte spíš tlumené, pastelové barvy.

3. Příliš… všeho
Blog plný affiliate obrázků i linků, reklam, barevných zdobení a řvavých nápisů nepůsobí dobře. Nikdy. Naopak vyvolává dojem toho, že dotyčné/mu je čerstvých dvanáct a včera si přečetl přínosný článek o affiliate programech pro blogery.
Nehledě na to, že všechny ty cingrlátka a fotky ruší a odvádí pozornost od textu.
Rada?
Prostě to smažte. Opět se inspirujte u blogů, které se právě vám dobře čtou. Pokud si nadále chcete přivydělávat pomocí affiliate reklam, zkuste pro ně vytvořit samostatný post/stránku na vašem blogu a odkazujte na ni vaše čtenáře.

4. Nepřehlednost
Přeplácaný sidebar, milion kategorií, dlouhé litanie textu a neexistující vyhledávání. Pokud se čtenář ve vašem blogu neorientuje, neočekávejte, že vám zůstane věrný. Zvlášť když se pro vaše zmatené menu ani nedostane k vašim nejlepším článkům…
Rada?
Ukliďte si! Vyházejte ze sidebaru nepodstatné serepetičky. Přidejte vyhledávání. Výrazně zredukujte svoje kategorie a nebojte se přidání podkategorií. Při psaní rozdělujte články na odstavce.

5. Fotky focené žehličkou
Články jsou mnohem větší zábava, když u sebe mají ilustrativní nebo konkrétní fotografie. V dnešní době není problém si najít vhodný obrázek ve vodách internetu i bez porušování autorských práv. Proto se mi jen těžce chápou rozmazané, bleskem osvícené fotky, jejichž kvalita je tak nízká, že se jednotlivé pixely dají spočítat na prstech jedné ruky.
Rada?
Pokud lpíte na vlastních fotkách, pořiďte si kvalitnější foťák. S dnešními technologiemi už není třeba zrcadlovky za desetitisíce, stačí i obyčejný kompakt. Nastudujte si základy focení pro blog – podobných článků je plný internet.
Pokud se vám do toho nechce nebo nemůžete, googlete a nezapomínejte uvádět zdroje. Nebo si najděte nějaký ten image stock, co vám dovolí zdarma stáhnout si fotky a použít je ke své libosti.

6. Hezký, ale nevhodný
Možná váš design splňuje všechny základní pravidla a má ještě něco navíc. Ani tak nemáte úplně vyhráno, pokud se váš design nehodí k tématu Vašeho blogu. Ale o tomhle tématu zase někdy příště.

Tumblr: Facts about Feminism

Jsem feministka.

Tohle prohlášení dokáže spoustě lidí nadzvednout mandle. Vlastně mi přijde dost absurdní, že se pořád najde spoustu lidí, co si myslí, že feminismus je o nenávidění mužů a o nadvládě žen – jako kdyby internet nebyl plnej správných definic na každym kroku, třeba i na 9gagu nebo u populárních (zahraničních) youtuberů.

Bez feminismu by ženy nepracovaly, nemohly by volit nebo studovat. Jen proto, že tohle už můžou dělat, automaticky neznamená, že je boj u konce a všichni jsme si rovni.
Feminismus je totiž o vzájemné rovnosti a respektu, a to nejen pohlaví. Proto si myslim, že by tuhle ideologii měl podporovat každičkej člověk na světě.

Stránka http://factsaboutfeminism.tumblr.com/ je plná (překvapivě) faktů o feminismu. Něco jsou zajímavosti a něco zase informace, co hnou žlučí. Myslim, že je to skvělá stránka pro lidi, co toho o feminismu moc neví a rádi by se něco dozvěděli. Narazila jsem na ni relativně nedávno a musim říct, že jsem nadšená. Upřímně řečeno, mám velkou chuť založit stránku, kde bych jejich fakta předkládala do češtiny, protože mi přijde, že tohle česká společnost potřebuje jako sůl.

Ale o feminismu v Česku zase někdy jindy.

Kyra

Tenhle post bych ráda věnovala naší psí kámošce, která nás bohužel co nevidět opustí.

S velkou pompou v mý hlavě jsem začala a okamžik po tom trapně po tomhle blogu ani nevzdechla. Důvodem je to, že jsme relativně neplánovaně odjeli na chatu, kde jinej internet než mobilní není. A protože často nebejvá ani signál, mobilní internet se načítá rychlostí 1kb/hod, na což jsem neměla nervy.

Bylo vedro, a tak jsme jezdili ochladit hlavy k blízkému rybníku. Jednoho dne se k nám připletla opuštěná psí holčička, sotva odrostlý štěně německýho ovčáka. A zůstala s náma, protože jsme zjistili, že není ničí. Její majitel se nenamáhal jí hledat novej domov, prostě ji vysadil u rybníka a odjel. Za to bych ho nejradši pohladila plamenometem, to mi věřte.

S návratem do matičky Prahy nám bylo čím dál, tím víc jasný, že s náma Kyra zůstat nemůže. Máme dva psy, malej byteček a málo času na to, aby jsme ji mohli vychovávat a dopřát to, co každej německej ovčák potřebuje – pohyb a úkoly. Byť bydlíme kousínek od parku, Kyra si moc chudinka nezaběhá, protože všude kolem jsou hysterický lidi s malými, neurotickými psy. Protože je mladičká, chce si s nima hrát, jenže jejich paníčci si její výzvu ke hře pletou s pokusem o sežrání. A já fakt nemám chuť, aby na mě řvala další protivná bába, co – byť si sama pořídila psa – nechápe, že psi jsou bytosti inteligentní, tudíž s potřebou se socializovat.

Kyře jsem tedy našla novej domov a užívám si poslední dny společně. Nebudu lhát, pobrečela jsem si nad tím, že musí jít pryč, ale vim, že pro nás pro všechny to bude lepší. Bude totiž bydlet na zahradě, starat se o ni bude pán se spoustou zkušeností z ovčáky, bude tam mít osmiměsíční kámošku kříženečku a žrát vybraný psí pochoutky. Ruku na srdce, bude se mít líp.

A jednou, až budeme velký, si pořídíme bílýho švýcarskýho ovčáka.

Etsy tip: Shade on Shape

Musím se přiznat, že tenhle malý Etsy shop mě zaujal hned na první pohled. Specializuje se na bytovou dekoraci, konkrétně tedy na vázy ze dřeva nebo keramiky.
Majitelka a designérka v jedné osobě Sonia Jaks vystudovala grafický design v Německu. Nyní bydlí v Polsku a svůj volný čas na mateřské dovolené věnuje právě svému obchůdku.

Mě na první pohled zaujaly barvy, což – jak jsem si později přečetla – také byl záměr autorky. Na svém profilu totiž píše, že ji barvy velice baví a ráda se dělí o svoje oblíbené kombinace se světem. A svět je jí vděčný, protože paní Jaks umí.
Její návrhy jsou moderní, ženské a, jak je na Etsy zvykem, ručně dělané. Přiznám se, že ji obdivuju, protože jediné, co zvládnu se dřevem já, je si zadřít třísku.

Pokud vás vázy zaujaly, máte zbytečnou tisícovku a nevadilo by vám mít jednu nebo tři doma, tady je její Etsy stránka. Jen si před objednáním nezapomeňte pročíst její „policy“ – přeci jen jsou to produkty ručně dělané, tedy ne vždycky úplně identické.

Líbí se vám takový styl dekorace?